Jak podpořit pozitivní chování ukrajinských žáků ve školách
3 min.
Školy jsou všude po světě, ale ne všude to v nich funguje stejně jako u nás. Ať už jde o vzdělávací systém, způsoby výuky a práce ve třídách, nebo návyky obecně. Třeba i (ne)nošení přezůvek při pobývání ve škamnách. Detail, řekne si někdo. Ale i taková zdánlivá maličkost může při neznalosti oněch rozdílů být zdrojem potenciálního nesouladu ve třídách a školách, kam přicházejí žáci s odlišnou mateřštinou.
Nemůžeme počítat s tím, že v ostatních zemích to je stejné jako u nás – každý vzdělávací systém má svá pravidla a požadavky na žáky podle dané země. V tuzemsku se např. výchovně-vzdělávací proces vnímá jako jednolitý celek, běžně tu probíhá projektová výuka a skupinová práce. V zahraničí se naopak může zdůrazňovat hlavně vzdělávání, frontální výuka a individuální práce v hodinách. Různě se kontrolují úkoly a omlouvá absence. Odlišně probíhá komunikace rodiny a školy. A se všemi těmito jinakostmi je potřeba počítat. Protože z nich plynou rozdílné zvyklosti ve školním chování.
Žáci-cizinci přicházejí do našich škol (v současnosti) často za vyhrocených okolností a nepočítají s jinými zvyky v českém školním prostředí. Vplouvají do něho takříkajíc za pochodu a sžívají se s ním postupně. Mnohé situace v našich školách pro ně mohou být nezvyklé, nečekané a nekomfortní, což v nich nejspíš vyvolá pocit nejistoty a nestandardní chování. Nemluvě o počáteční jazykové bariéře, která jim vše ještě ztěžuje. My jim to ale dokážeme usnadnit – pokud budeme na možný vznik takových náročných situací informačně připraveni. A to je cílem textů, které vám předkládáme. Jsou formulované jako „desatera“. Přinášejí tedy jakýsi návod, jak mohou školy nežádoucímu chování a konfliktním situacím účinně předcházet. Upozorňují na možné odlišnosti v chování žáků s OMJ v českých školách a poskytují konkrétní doporučení, která vám jistě budou k užitku.