Děčín, Praha, Olomouc. Jak cizince vtáhnout do hry?
Tři města a v nich tři tábory pro české a ukrajinské děti. Jak zkušenosti z adaptačních skupin využít v průběhu školního roku?
K létu neodmyslitelně patří pobytové a příměstské tábory. Letos byly některé z nich rozšířené o adaptační skupiny, které umožnily ukrajinským dětem zažít české pojetí neformálního vzdělávání. „Hlavním cílem bylo ukrajinské děti zapojit do společenských aktivit, vytvořit prostor, kde mohou bezpečně navazovat vztahy, kde mohou porozumět lépe české kultuře a pravidlům a možná aspoň na chvíli zapomenout na hrůzy, které se dějí v jejich zemi. Dalším důležitým cílem bylo vytvořit podmínky pro přirozenou komunikaci s vrstevníky i dospělými a podporovat výuku češtiny jako druhého jazyka. V tom se velmi osvědčily smíšené skupiny, kde se na aktivitách neformálního vzdělávání mohou potkávat jak české, tak ukrajinské děti,“ říká Klára Šindelková z Národního pedagogického institutu ČR.
PŘÍKLADY
1.
Olomouc
Zajeli jsme se s kamerou podívat na letní setkání českých a ukrajinských dětí, které v Olomouci uspořádala organizace Člověk v tísni. Mohli jsme vidět jak ukázku organizovaného programu, tak podporu spontánní pohybové aktivity. Radost, legrace a přirozený pohyb v přírodě jsou tím, co dětem pomáhá zůstávat dětmi a zároveň rozvíjet jejich sociální dovednosti. A vrstevnická vzájemnost se ukazuje jako velmi důležitá pro zdravý rozvoj osobnosti.
Jak na adaptační
kurzy
Metodiku, jak na adaptační kurz pro ukrajinské děti, představila za podpory nadace Pangea v červenci Prázdninová škola Lipnice, která je průkopníkem zážitkové pedagogiky v Česku. Výběr aktivit z této metodiky, který je vhodný i pro školní skupinu mimo adaptační kurz (ten se od adaptační skupiny liší délkou a plánovanou dramaturgií), představuje vzdělávací web ČT edu jako začleňovací hry.
PŘÍKLADY
2.
Děčín
Na adaptačním táboře pro české a ukrajinské děti, který v srpnu zorganizovala děčínská ZŠ Máchovka, byli malí cizinci zpočátku zaražení. Stačilo ale pár prvních her a dalších aktivit a začali navazovat kontakty a zapojovat se. Během října a listopadu budou v Děčíně pořádat multikulturní dny pro žáky a rodiče. Hlavním cílem je vzájemné poznání, inspirace i obohacení obou skupin. Aby se obě dvě komunity vedle sebe cítily dobře a bezpečně.
PŘÍKLADY
3.
Praha
Třetí reportáž je z příměstského tábora pražské ZŠ Vitae, který byl výjimečný svou podporou badatelství. Petra Červienková, vedoucí školní družiny i tábora, si stojí za tím, že nejlepší školní učebnou je příroda. Přináší neomezené možnosti k bádání i překračování vlastních hranic. Objevuje se tu i podpora dobrých vztahů, rozvíjení sebe samotného a děti mají možnost poznat svět i fungování ve skupině tak trochu jinak.
Inspirace
pro školní rok
Na školní zahradě nebo v parku lze vyučovat celoročně. Tipy, jak na čerstvý vzduch přenést hodinu českého jazyka nebo matematiky, najdete na webu projektu Učíme se venku.
První pomoc
od skautů
Pro posílení kolektivu a zvládání zátěžového období ve školní třídě připravil Skautský institut nový čtyřhodinový program, který v hlavním městě nabízí pro třídy s alespoň jedním žákem s odlišným mateřským jazykem zdarma.
Další zkušenosti
Inkluze žáků z Ukrajiny v praxi v ZŠ Jižní na Praze 4 – 1. díl
V základní škole Jižní na Praze 4 studuje ve školním roce 2022/23 již přes osmdesát žáků z Ukrajiny, nově příchozích po únoru 2022 i z dřívějších let. V prvním díle třídílného seriálu dobré praxe z této školy přinášíme informace o vzdělávacím programu, projektovém dni, adaptaci, výuce a hodnocení žáků z Ukrajiny.
„Důležitá je empatie“: Kamila Finková založila adaptační skupinu a školní klub pro děti z Ukrajiny
Kamila Finková, ředitelka MŠ Větrná v Českých Budějovicích, představuje školní klub a adaptační skupinu, které fungovaly od března do srpna 2022. Založila je pro nově příchozí děti z Ukrajiny v souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem. V projektu zúročila svoje zkušenosti ze zahraničí i ze speciálního školství. Za důležitý faktor pro realizaci podobné aktivity považuje empatii vůči uprchlíkům. Výraznou pomocí byla předchozí zkušenost zaměstnanců školky s dětmi s odlišným mateřským jazykem.
Video: Kamila Finková, ředitelka MŠ Větrná v Českých Budějovicích, představuje školní klub a adaptační skupinu
Kamila Finková, ředitelka MŠ Větrná v Českých Budějovicích, představuje školní klub a adaptační skupinu, které fungovaly od března do srpna 2022. Založila je pro nově příchozí děti z Ukrajiny v souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem. V projektu zúročila svoje zkušenosti ze zahraničí i ze speciálního školství. Za důležitý faktor pro realizaci podobné aktivity považuje empatii vůči uprchlíkům. Výraznou pomocí byla předchozí zkušenost zaměstnanců školky s dětmi s odlišným mateřským jazykem.
Britská inspirace: Jak začlenit nově příchozí žáky do vzdělávání
Představujeme vám 10dílný seriál, který připravili redaktoři webu Zapojmevšechny.cz na základě anglické Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky.
Video: Založení adaptační skupiny v mateřské škole a online supervize – tipy z praxe
Vedení MŠ Větrná v Českých Budějovicích se k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny rozhodlo postavit čelem. Od března do srpna 2022 mohly děti a rodiče využít v rámci MŠ školní klub a adaptační skupinu. Metodickou podporu při zakládání skupiny poskytlo krajské pracoviště NPI ČR. Vedoucí pracoviště Edita Nevoralová přibližuje zkušenosti se zakládáním adaptační skupiny a také s online supervizí, kterou nabízeli učitelům ve školním roce 2021/22. Častým tématem supervize byla podpora žáků s OMJ.
Děti mají ambice, my se je snažíme naplnit. Učíme pedagogy, jak pracovat s žáky s odlišným mateřským jazykem, říká koordinátor
Výuka žáků s odlišným mateřským jazykem má svá specifika. Nejde jen o to, aktivně je zapojit do procesu učení. Je třeba žákům i jejich rodičům poskytnout zázemí a srozumitelné informace. Oporou může být i školní psycholožka. Školy mohou na podpůrné programy čerpat dotace. Koordinátor péče o žáky s OMJ Martin Šuk uvádí příklady efektivních kroků ze své čtyřleté praxe.
